• Arény & vstupenky
• Vstupenky
• ČEZ Aréna Pardubice
• Tipsport Aréna Liberec
• Navštivte Pardubice
• Navštivte Liberec
• Doprava
• Užitečné odkazy

Navštivte Liberec

Poloha: liberecká kotlina mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými horami, 100 kilometrů severně od Prahy.

Počet obyvatel: 110 000.

web: www.liberec.cz

Historie

Historie města sahá do doby, kdy těmito místy vedly obchodní cesty. Jelikož přechod Ještědského hřebene byl pro obchodníky se zbožím příliš náročný, bylo nutné vytvořit místo pro odpočinek. Liberec tedy vznikal jako otevřená tržní obec a to později určilo i jeho tvářnost. Malá osada, poprvé zmiňovaná roku 1352, se během 15. a v první polovině 16. století postupně měnila na poddanské městečko, což písemně potvrdil roku 1577 císař Rudolf II.. Na konci 16. století díky mimořádné stavební aktivitě vznikly první kamenné stavby, které na dlouhou dobu určily charakteristický ráz města.

Nové zásadnější proměny zaznamenal Liberec v druhé polovině 18. století, kdy bylo centrum města zastavěno zděnými domy v klasicistních formách. Do 18.stol. také spadá počátek rozvoje libereckého textilního průmyslu. Začínají se rozšiřovat první manufaktury, později se mění na továrničky. S rozvojem textilní výroby a velkými zisky se rozvíjí město. Koncem 18. stol. začíná období označované jako „Zlatý věk" a odhaduje se, že tu v té době pracuje asi 800 soukenických mistrů. Dostatečně bohatí mistři a obchodníci si staví nákladné domy, své plány realizuje i šlechta. Po roce 1848 se plně rozvíjí aktivita libereckých podnikatelů, vyrůstají první velké vily, staví se první moderní školy, do Liberce je zavedena železnice a další vymoženosti.

V této době stavebního ruchu a prosperity, která nikdy předtím a ani po tom neměla obdoby, se začal rodit i jakýsi podivný druh německého nacionalismu. V té době vznikla řada reprezentativních budov, které městu dodávaly majestátnost odpovídající jeho významu. Liberec býval druhým největším městem v Čechách hned po Praze.

Do 20.stol. Liberec vstupuje s množstvím kostelů, vil, honosných hrobek, veřejných budov, dlážděných ulic, s množstvím dělnických spolků, elektrárnou, německou většinou a českou 7% menšinou, řadou dřevěných vlhkých domů pro chudinu. V roce 1906 se nad nově vybudovanou přehradou uskutečnila velkolepá Německočeská výstava. Navštívil ji i sám císař František Josef I.

1.světová válka
První světová válka zastavila neuvěřitelný rozkvět města. V polích při dnešní čtvrti Ostašov vznikl obří zajatecký tábor pro více než čtyřicet tisíc ruských a italských válečných zajatců. Po roce 1918 si sudetští Němci, kteří žili v Liberci uvědomili, že by náhle měli patřit do státu, kterému budou v jejich městě vládnout menšinoví Češi. Tak rychle vyhlásili v severním pohraničí provincii Deutschbohmen (Německé Čechy), stát ve státě, s vlastními bankovkami, zemskou vládou a hlavním městem Libercem. Nejdříve se chtěli připojit k Německu pak k Rakousku a nakonec je obsadila československá armáda a provincie byla zrušena.

První republika
První republika znamenala menší rozvoj města také vzhledem k národnostním třenicím. Přicházelo sem mnoho Čechů do funkcí úředníků, železničářů a dalších státních zaměstnanců. Začaly sem pronikat české firmy – Baťa, Brouk a Babka. V roce 1935 vyhrála v Liberci Sudetoněmecká strana volby a její předák Konrád Henlein byl dokonce zdejší rodák (z Vratislavic nad Nisou). Podepsáním mnichovské dohody Sudety připadly Říši. Většina Čechů byla po obsazení Sudet v roce 1938 vyhnána do vnitrozemí. Němci, kteří Liberec z větší části vybudovali, byli v průběhu dvou poválečných let vysídleni do Německa.

Rok 1968
V historii města je dále významný rok 1968, kdy se tudy na Prahu valila okupační vojska Varšavské smlouvy. Město se zdvihlo na odpor, spíše slovní, než násilný, který si přesto vyžádal 9 nevinných obětí. Jejich jména jsou dodnes na památníku na zdi radnice.

Rok 1989
Listopadové události roku 1989 znamenaly obrat i v pohraničí – došlo k velkým rekonstrukcím v zanedbaném centru města. Liberec má všechny předpoklady, aby se stal výstavnou metropolí severního pohraničí. Obzvlášť okouzlující je v období na přelomu května až června, kdy v celém městě rozkvete velké množství rododendronů a azalek typických pro toto město.

---

Hokej

Lední hokej má ve městě pod Ještědem velkou tradici. Po II. světové válce existovaly v Liberci 3 hokejové oddíly, Rapid, Slávia a SNB, ze kterých byly v roce 1953 vytvořeny Jiskra Kolora a Tatran. Oba kluby hrály divizní soutěž. Díky výstavbě Zimního stadionu v roce 1956 se vytvořil sloučením obou klubů jeden - Lokomotiva Liberec. V roce 1961 došlo ke změně názvu na HC Stadion Liberec, který poté hrával převážně I. NHL a 2. ligu.

Náš klub patřil v 70. letech k předním družstvům I. NHL a v jeho mládežnických mužstvech byl vychován nejeden výborný hokejista. Tito hráči šířili slávu libereckého hokeje i v jiných klubech. Od roku 1985 do roku 1995 se liberecký hokej dostal vinou finanční nejistoty na nižší úroveň především u dospělého hokeje. "A" mužstvo působilo v ryze amatérských podmínkách ve 2. lize a pouze úroveň a výsledky mládeže se podařilo udržet na vyšší úrovni. Celé toto období způsobilo ztrátu divácké přízně a prestiže v hokejovém hnutí.

Díky vstupu firmy Syner do hokejového klubu motivovaném zájmem pozvednout liberecký hokej opět výše s využitím dobře fungující práce s mládeží, začalo od roku 1994 vzestupné období hokeje v Liberci. Klub získal generálního sponzora, který nejen finančními prostředky ale i změnami v organizaci a řízení klubu postupnými kroky budoval klub, který se měl dostat znovu do povědomí hokejové veřejnosti. Prvním krokem byl postup do 1. ligy v roce 1995, na který navazovaly další mimořádné úspěchy v následujících letech, zejména 2. místo v sezóně 1997/98 a účast ve finále play-off 1. ligy v ročníku 2000/01. Spolu s těmito úspěchy "A" mužstva úspěšně pokračovala i práce s mládeží ve sportovních třídách a Sportovním centru mládeže.

Po skončení sezóny 1999/2000 byla v klubu vyhlášena široká diskuse pro získání nových podnětů k práci. Jedním z výsledků této debaty bylo rozhodnutí o celkové změně image klubu, a tak 21. srpna 2000 bylo představeno nové logo a nový název Bílí Tygři Liberec. Spolu s těmito změnami se práce v klubu zaměřila nejen na sportovní stránku své činnosti, ale i na propagaci klubu a především získávání diváků a dalších příznivců a partnerů pro zajištění kvalitních sportovních výsledků, ale i přitažlivé zábavy s účastí velkého množství diváků. I tato práce se v průběhu sezóny 2000/01 rozběhla postupnými kroky a vyvrcholením této činnosti byla účast libereckého celku v play-off 1. ligy, ve kterém postupně nacházelo cestu do Svijanské Arény až 5 000 diváků.

V první sezóně pod novým názvem obsadili Tygři v základní části první ligy 2. místo a následně ve finále play-off I. ligy ČR podlehli Chomutovu. V sezóně 2001/2002 dokázali Bílí Tygři zvítězit v základní části prvoligové soutěže. Ve finále play-off pak přehráli Jihlavu a postoupili tak do baráže o extraligu. Barážovým soupeřem bylo Kladno, mužstvo s bohatou hokejovou tradicí. Tygři zahájili tuto sérii dvěma vítězstvími na ledě svého soupeře, což bylo optimistickým signálem do dalších bojů. V nich Tygři dokázali Kladno porazit a vstoupit tak mezi elitu českého hokeje. V úvodním ročníku mezi extraligovou elitou se Tygři rozkoukávali a hlavní cíl, nehrát baráž o sestup, se 12. místem naplnil.

O stupínek výše postoupili hráči s Tygrem na prsou hned v následující sezóně, nicméně management klubu již pomýšlel na vyšší patra tabulky, jež zaručují postup do play-off. Třetí extraligová sezóna byla zahájena „výbuchem přestupové bomby", když se podařilo do branky Tygrů ulovit olympijského vítěze a mistra světa – Milana Hniličku. Během léta přicházeli další hráči, ale opravdovou lahůdku připravilo vedení klubu na srpen. To již bylo jasné, že v zámoří NHL nezačne.

Do města pod Ještědem se tak podařilo angažovat hráče z NHL, v té době mladé a perspektivní, kteří ve svých klubech v zámoří bojovali o svá místa. Dres Tygrů tak oblékly současné hvězdy Jiří Fischer, Radim Vrbata, Václav Nedorost a Aleš Kotalík. Dravé mládí pak doplňovala zkušenost obránce Jaroslava Modrého. Společně se stávajícím libereckým kádrem utvořili výbornou partu, která předváděla vynikající hru. To byl dobrý základ pro premiérový postup do play-off , v němž ve čtvrtfinále Tygři překvapivě vyřadili favorizovanou pražskou Slavii. V semifinálovém souboji byly úspěšnější Pardubice, jež nakonec získaly mistrovský titul. Liberec tak skončil třetí a ziskem bronzových medailí si připsal největší historický úspěch klubu.

Před následující sezónou čekal liberecký hokej další významný mezník novodobé historie. Tím bylo stěhování ze staré Svijanské arény do nové multifunkční Tipsport areny. Perfektní zázemí a obrovský zájem fanoušků, kteří hnali svůj tým kupředu, zajistili týmu v sezóně 2005/2006 vítězství v základní části soutěže. Do play-off šel tým s velkými ambicemi, ale ty vzaly brzy za své. Vyřazení Liberce již ve čtvrtfinále play-off Českými Budějovicemi bylo pro všechny obrovským zklamáním. V konečné tabulce Tygři skončili pátí, nicméně rekord v neporazitelnosti na domácím ledě a vítězství v základní části soutěže, jsou bezesporu historickými úspěchy.

Do sezóny 2006/2007 šel liberecký tým s jasným cílem – napravit čtvrtfinálový neúspěch s Českými Budějovicemi v předchozím ročníku a ve vyřazovacích bojích projít přes zrádné čtvrtfinále. To se povedlo. Tým obhájil vítězství v základní části a do play-off šel v pozici favorita. Ve čtvrtfinále slavili Bílí Tygři postup po nervydrásající sérii s Třincem, kterou rozhodl až sedmý zápas. Semifinále však znamenalo pro Liberecké konečnou, protože tým obhájců mistrovské trofeje ze Sparty byl nad jejich síly. Liberec tak po roční pauze získal v pořadí druhý bronz v historii klubu.

---

Stadion

Tipsport arena

Liberecká Tipsport arena patří k nejpřepychovějším hokejovým stánkům v České republice. Před třemi lety byla postavena zcela nově vedle dosavadní hlavní libereské haly, která nese název Svijanská aréna. Do tipsport arena, která byla mj. centrem natáčení seriálu Poslední sezona se vejde na hokejová utkání 7 500 diváků.

---

Fotografie města

Radnice města Liberec.

Liberecké muzeum.

Botanická zahrada.

Zoologická zahrada (na snímku patron libereckého hokejového klubu - bílý tygr).

Televizní vysílač na hoře Ještěd.